Česká mincovna zlatá medaile Zahájení ražby jáchymovských tolarů 2020 proof 1/2 Oz

Detailní popis produktu

V 16. století bylo České království státem s neobyčejným významem. Oplývalo totiž bohatstvím stříbra, kterého si tehdy lidé považovali snad ještě více než zlata. Jedno vydatné ložisko stříbrné rudy objevil rod Šliků v Krušných horách na západě Čech. Původně měšťanská dynastie, která se díky své mimořádné podnikavosti vypracovala mezi šlechtickou smetánku, vycítila neopakovatelnou příležitost k zisku. Evropa lačnila po českém stříbru, ale kdyby ho Šlikové chtěli vyvézt v surovém stavu, museli by z něj platit cla a daně. Mince však byly těchto poplatků ušetřeny, a tak si vychytralí šlechtici začali z dobytého stříbra razit své vlastní, a to na černo. „Falešné“ mince si lidé rychle oblíbili. Na rozdíl od zákonných platidel, ve kterých se obsah stříbra po staletí záměrně snižoval, byly totiž skutečně ryzí – obsahovaly 27 gramů čistého stříbra. Není proto divu, že Šlikové nakonec pro své podnikání získali oficiální oprávnění od Zemského sněmu. Stalo se tak roku 1520. Městečko, kde ražba šlikovských mincí probíhala, se záhy stalo jedním z nejbohatších a nejlidnatějších českých sídel. Jeho jméno bylo Jáchymov – v němčině Joachimsthal čili „Jáchymovo údolí“. Zdejším mincím se říkalo německy „joachimsthaler silber groß Denar“ – v překladu „jáchymovský stříbrný velký denár“. Neprakticky dlouhé jméno se postupně zkracovalo – nejprve na „joachimsthaler“, poté na „thaler“, a nakonec na počeštěné „tolar“. V následujících staletích se pak úspěšný standard, který zavedli Šlikové, snažil kdekdo napodobit – doma i v zahraničí – a zkomolený název tolaru dal jméno dolaru…

Předlohou pamětní medaile se stal výtvarný návrh medailéra Luboše Charváta, který v soutěži České národní banky obdržel třetí místo, a to za originální spojení různých hodnot tolarů do jednoho celku. Atraktivní kompozice tvořená segmenty historických mincí se nachází na averzní i reverzní straně medaile.